happy seeds

Pěstování v kokosu

Volba pěstebního média do značné míry ovlivňuje celkový způsob pěstování. Jestliže přemýšlíte o všestranném médiu, které se hodí pro více pěstebních postupů, a navíc se dá snadno zlikvidovat v přírodě, pak byste měli vážně přemýšlet o pěstování v kokosu.

Pěstování v kokosu

Pojďme si povědět, co všechno nám kokosové pěstební médium poskytuje.

Když si půjdeme koupit do obchodu kokos pro pěstování rostlin, dostaneme pytel o objemu 25 či 50 litrů, ve kterém jsou nadrcená vlákna z obalů kokosových ořechů. Vlákna se kromě drcení často propírají a sterilizují, aby byly zahubeny všechny potenciálně škodlivé bakterie. Dochází také k úpravě pH. Výsledkem je čistá kokosová drť, která neobsahuje žádné živiny a je vhodná pro pěstování celé řady rostlin. Do kokosového pěstebního média se často přidává trichoderma, což je užitečná plíseň, která se ubytuje na kořenech rostlin a chrání je před jinými cizopasníky. Tento druh plísní se nazývá mykorhizní, přičemž mykorhiza definuje přátelský vztah mezi rostlinou a houbou. Trichoderma nejenže chrání rostlinu před škodlivými plísněmi, ale podporuje tvorbu kořenů rostlin a zlepšuje jejich schopnost zpracovat živiny v půdě. Když má rostlina bohatý kořenový systém a dokáže spotřebovat všechny dostupné živiny, poznáme to na silné stavbě její nadzemní částí, rychlém růstu a tvoření větších květů i plodů.

Lisovaný kokos

Pěstování v kokosu

Kokos můžeme koupit i lisovaný, což je velmi zajímavá a výhodná varianta. Z obchodu si odnesete balíček o objemu zhruba 10 litrů. Doma ho rozbalíte, vložíte do nádoby o objemu 80-100 litrů a zalijete vodou podle návodu. Z 10litrové kostky se během krátké doby stane 70 litrů kokosu. Přenášet a převážet lisovaný kokos je zkrátka velmi jednoduché, ve srovnání s objemnými pytli. Když už jsem zmínil kokos lisovaný v kostkách, nesmím zapomenout ani na kokosové rohože, které se používají jako alternativa k rohožím rockwoolovým. Kokosové rohože jsou taktéž lisované, ale po zalití drží svůj objem, jen malinko nabydou, ale v rámci svého obalu. Kokosové rohože totiž nejsou lisované takovou silou jako kokos lisovaný za účelem zmenšení objemu, a navíc se skládají z několika vrstev o různé hrubosti drtě. To proto, aby dobře držely vláhu a zároveň poskytly ideální prostředí pro růst kořenů. Velikost kokosových rohoží je identická s velikostí rohoží rockwoolových, takže je směle můžeme použít pro pěstování v jeden metr dlouhých hydroponických květináčích.

Proč zvolit kokos jako pěstební médium?

Z předchozích odstavců už se dalo několik drobných výhod pěstování v kokosu vyčíst. Především je kokos velmi univerzální médium, které je v přírodě odbouratelné. Pokud tedy chcete po sklizni kokos vyhodit, můžete ho hodit na kompost nebo uložit někde v přírodě, kde brzy splyne s normální zeminou. Jednou z nejpodstatnějších výhod pěstování v kokosu je to, že můžeme zvolit hned několik způsobů zavlažování. Kokos jednak dobře saje vodu, což ho činí médiem vhodným pro ruční zavlažování, ale nezadržuje ji tolik jako zemina, takže je možné ho použít jako médium pro hydroponické pěstování. Kokos v podstatě splňuje především kritéria hydroponického pěstebního média, to je bez diskuzí, protože je zcela inertní. Toto médium lze bez okolků doporučit pro pěstování v květináčích při použití ruční i automatické závlahy, přičemž pro automatickou závlahu je vhodné kokos smísit s perlitem. Kombinace kokosu s perlitem v poměru 1 : 1 se dokonale hodí pro pasivní zavlažovací systémy a velkoobjemové květináče. Kokosové rohože využijete pro automatické zavlažování v podlouhlých hydroponických květináčích. Při pěstování ve venkovním prostředí je vhodné kokos používat spíše jako část substrátu, která by ho měla odlehčit a provzdušnit. Rostliny pěstované v kokosu je třeba častěji zalévat, protože je lehký a snadno prostupný. Díky těmto vlastnostem ale dopřává dostatek kyslíku kořenům rostlin.

Výhodou kokosu je mimo jiné možnost jeho opětovného použití. Médium stačí po sklizni zbavit větších zbytků kořenů rostlin a pořádně ho propláchnout vodou s enzymy. Nikdy se nepodaří k opětovnému použití vyčistit 100 % použitého kokosu, ale množství, které vyhodíte s kořeny, a dalšími zbytky není nijak zásadní. Při pečlivém propláchnutí a vyčištění můžete kokos použít i třikrát za sebou. Pokud chceme kokosový substrát použít opakovaně, je dobré ho udržovat stále vlhký i po tom, co rostliny sklidíme. Kdybychom nechali kokos úplně vyschnout, zmenšil by svůj objem a bylo by obtížnější ho důkladně proprat a připravit pro další pěstební kolo.

Pěstování

Při pěstování v kokosu je vhodné se vyhnout přesazování. Semínka si můžeme předpěstovat v rašelinových válečcích Jiffy, a zasadit je do pěstebního systému s kokosem až ve chvíli, kdy z nich koukají kořínky. Rašelina se s kokosovým substrátem výborně spojí. Pokud nepěstujeme v kokosových rohožích, je vždy vhodné kokos smísit s trochou perlitu, který poskytne ještě více prostoru a kyslíku kořenům. Můžeme ale pěstovat i bez perlitu. Po zasazení sazeniček do systému je lepší nejprve začít s ručním zavlažováním, zvláště v případě, že s pěstováním v kokosu začínáme.

Pěstování v kokosu si musíme nejprve osvojit a zjistit, jak rychle nám pěstební nádoby vyschnou. To platí i pro pěstování v rohožích. Malé sazenice a klony jsou velice náchylné na příliš velké množství vody. Ruční zavlažování nám dá záruku, že budou mít jen tolik vláhy, kolik jsou schopné spotřebovat. Rostlinky můžeme hnojit hnojivy pro hydroponické pěstování, která jsou obvykle koncentrovanější, nežli hnojiva pro zeminu. Při použití hnojiv pro zeminu se počítá s tím, že v zemině už nějaké živiny jsou. Kokos je naprosto bez živin, takže hnojení hnojivy pro zeminu by nemuselo rostlinám poskytnout potřebnou dávku živin. Těsně po zasazení sazenic je i tak dobré použít pouze poloviční dávku hnojiv, než se rostlinky chytnou, což poznáme podle toho, že začnou tvořit nové listy a pomalu růst. Jakmile zaznamenáme růst rostlin, můžeme začít hnojit dle doporučeného dávkování, a také spustit automatický zavlažovací systém, pokud ho máme k dispozici.

Sadbovací rockwoolové kostkyrockwool

Co se týká zalévání, rostliny v kokosovém pěstebním médiu snesou častou a intenzivní zálivku. K té je ale třeba se dopracovat a nechat rostlinám dostatek času k tomu, aby si vytvořily bohatý kořenový systém. Obvykle tedy zálivku začneme zvyšovat po dvou týdnech růstu a na maximum bychom se měli dostat zhruba ve druhém týdnu kvetení. Až do posledních 14 dnů před sklizní zaléváme intenzivně, ale samozřejmě musíme sledovat reakce rostlin. Při správném zavlažování by měly rychle růst a tvořit silné zelené listy. Jakmile by listy začali žloutnout, byla by to známka nadměrného množství vody v systému. Přelité rostliny také výrazně zpomalí růst, někdy se úplně zarazí a mají povadlé listy. Zálivku proto vždy zvyšujeme postupně a sledujeme, jak na zvyšování rostliny reagují. V posledních dvou týdnech před sklizní začneme zálivku snižovat, až ji úplně zastavíme na poslední 2-3 dny. Rostliny tak pošlou poslední zbytky sil a do plodů. Při pěstování v kokosu samozřejmě nesmíme zapomenout na pravidelné proplachování systému. Jednou za 7-10 dnů zaléváme rostliny pouze vodou nebo vodou s enzymy po dobu 1-2 dnů.

intenzivní zálivku. K té je ale třeba se dopracovat a nechat rostlinám dostatek času k tomu, aby si vytvořily bohatý kořenový systém. Obvykle tedy zálivku začneme zvyšovat po dvou týdnech růstu a na maximum bychom se měli dostat zhruba ve druhém týdnu kvetení. Až do posledních 14 dnů před sklizní zaléváme intenzivně, ale samozřejmě musíme sledovat reakce rostlin. Při správném zavlažování by měly rychle růst a tvořit silné zelené listy. Jakmile by listy začali žloutnout, byla by to známka nadměrného množství vody v systému. Přelité rostliny také výrazně zpomalí růst, někdy se úplně zarazí a mají povadlé listy. Zálivku proto vždy zvyšujeme postupně a sledujeme, jak na zvyšování rostliny reagují. V posledních dvou týdnech před sklizní začneme zálivku snižovat, až ji úplně zastavíme na poslední 2-3 dny. Rostliny tak pošlou poslední zbytky sil a do plodů. Při pěstování v kokosu samozřejmě nesmíme zapomenout na pravidelné proplachování systému. Jednou za 7-10 dnů zaléváme rostliny pouze vodou nebo vodou s enzymy po dobu 1-2 dnů.

Co se týče hnojení kokosu, je vhodné zvolit buďto univerzální hnojivo pro hydroponické systémy, nebo hnojivo speciálně vyvinuté pro kokosové substráty – to bychom použili hlavně v případě pasivních zavlažovacích systémů a systémů bez cirkulace živného roztoku. Po zasazení sazeniček bychom zvolili EC 0,8, abychom ho po zaznamenání růstu rostlin zvýšili na 1,4. Ve vrcholné fázi květu můžeme zvýšit EC až na hodnoty 2,2 mS/cm. V posledních 7-10 dnech je vhodné hnojivo úplně vysadit, aby stihly rostliny spotřebovat živiny, které se ještě v kokosu nacházejí. Důkladné vyčištění systému s kokosovým substrátem trvá o něco déle, nežli v případě systému s keramzitem a přibližně stejně dlouho, jako u systémů s rockwoolem. Vhodné je také upravovat kyselost živného roztoku. V růstu se osvědčilo pH 6,3-6,5, ve fázi květu snižujeme až na 5,7.

Míchání a drenáž

Jak již bylo řečeno, při volbě kokosového pěstebního média můžeme pěstovat buďto v čistém kokosu nebo ho s něčím smíchat. Jako ideální doplněk kokosu se hodí perlit, ale lze použít i keramzit. I v případě, že se rozhodneme pěstovat pouze v kokosu, neměli bychom zapomínat na drenážní vrstvu ve spodní části květináče. Zvláště ve větších květináčích kokos houstne u dna a tvoří vrstvu, ze které hůře odtéká voda. Pokud dno květináče pokryjeme 3-5 centimetry keramzitu, zlepšíme odtok živného roztoku z květináče a dopřejeme více kyslíku a prostoru kořenům. Pozor ale, pokud používáme pasivní zavlažovací systémy, není drenážní vrstva žádoucí, ba naopak. Pokud bychom drenážní vrstvu dali například do Auto Potu, narušili bychom jeho funkčnost, protože by chyběl kokos právě v místech, odkud by si měl nasávat živný roztok. Kokosový substrát můžeme míchat s libovolným pěstebním médiem. Jen nemá smysl ho míchat s rockwoolem, neboť jejich vlastnosti jsou velmi podobné, a navíc bychom pak nemohli kokos zlikvidovat v přírodě, ani opakovaně použít. Rockwool se zkrátka do kombinace s kokosem nehodí. Výjimkou jsou sadbovací rockwoolové kostičky, které v kokosu nebudou překážet a po sklizni je snadno vyhodíme samostatně.

Shrnutí

Kokos je univerzální pěstební médium vhodné pro samostatné použití i mísení s jinými pěstebními médii. Z hlediska zavlažování se kokos lépe hodí pro hydroponické pěstování, ale je možné jej s úspěchem použít pro ruční zavlažování i do pasivních systémů, nebo jako doplněk při pěstování v zemině. Kokosové médium snese i vydatnější zálivku, nicméně je nutné, aby měly rostliny bohatě vyvinutý kořenový systém. Ekologická likvidace kokosu po sklizni je velmi snadná. Pěstování v kokosu by měl zvládnout každý, tedy i začínající pěstitel, musí ovšem dát pozor na nadměrné zalévání, protože kokos je snadné přelít zejména v počátečních fázích vývoje rostlin. Kokos je ideálním mezikrokem pro ty, kteří se rozhodnou přejít z hydroponického pěstování na pěstování v zemině, protože se kokos při pěstování v mnoha ohledech chová jako zemina.

Přeji vám hodně úspěchů, ať už se rozhodnete pěstovat jakýmkoliv způsobem.

Líbí se vám časopis Roots a přejete si ho pravidelně každý měsíc dostávat až do schránky? Objednejte si ho na www.predplatne.cz.

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

weedshop 3
happy seeds 2

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.