Pěstování indoor v půdních substrátech

V prvních dvou dílech tohoto seriálu jsem vám popsal základy pěstování indoor rostlin v umělém prostředí a také jsme se podívali na výhody a nevýhody Grow Boxů, které lze při indoor pěstování využít.
Pěstování indoor – Jak zavlažovat?

Nováčci mezi pěstiteli řeší tuto otázku prakticky pokaždé a udělat chybu je velmi snadné. Jistě víte, že každý druh rostliny vyžaduje jiné způsoby zalévání. Některé potřebují hodně vody, jiné méně. Na zavlažování rostlinek pěstovaných v půdním substrátu se proto blíže podíváme v jednom z příštích dílů, pro který připravím tabulku s harmonogramem zalévání nejběžnějších rostlin. Dnes zůstanu jen u toho nejzákladnějšího.

Při zalévání je nutné pomalu a rovnoměrně zalít celý povrch zeminy, abyste dosáhli zvlhčení celého substrátu. Pod květináče umístěte misky, které zachytí přebytečnou vodu. Tato voda bude poté díky vzlínání substrátem absorbována. Důležité je použít kvalitní substrát, který dokáže dostatečně zadržet vodu, ale také ji správně odvádět.

Po zalití květináče znatelně ztěžknou, což činí jejich přemísťování velmi obtížné. Květináče můžete v tento okamžik zvážit. K porovnání váhy využijte květináč naplněný suchým substrátem. Jakmile květináče ztratí velkou část své hmotnosti, je načase znovu zalévat.

Voda je těžší než substrát a zavlažený květináč váží mnohem víc, než ten, který je připraven pro zálivku. S trochou praxe rychle zjistíte, kdy je ten správný čas pro další zalévání.

Při pěstování v půdním substrátu musíte v každém případě mnohem více sledovat stav rostlin, respektive to, zda mají dostatek všech potřebných živin, jako je dusík, fosfor, draslík, hořčík a dalších. Stejně tak se musíte mít na pozoru před přehnojením. Nad dodáváním živin totiž nemáte až takovou kontrolu, jako je tomu při pěstování v hydroponickém systému. Proto budu velkou část tohoto článku věnovat tomu, jak se na rostlinách obecně projeví jednotlivé deficity.

 Příznaky nedostatku živin

Tipy:

– V žádném případě nepoužívejte půdu ze zahrady, protože může obsahovat mnoho prvků znečištění a také zárodků škůdců a nemocí. – Pozor na použití keramzitu – ten totiž mění pH půdy! – Po skončení pěstebního cyklu půdu vyhoďte a před dalším pěstováním ji nahraďte mixem novým.

Kvalitní komerčně dostupný kompost by měl být pro potřeby vašich rostlin dostatečný. Měl by mít správnou texturu, schopnost zadržovat vodu a zároveň ji odvádět. Někteří groweři do substrátu přidávají perlit nebo podobný produkt, aby předešli zhutňování vody a ztrátám vláhy. Jde však o metodu poměrně zastaralou, protože dnešní kvalitní substráty jsou již připraveny po všech stránkách.

Nedostatek dusíku (N)

Všechny rostliny vyžadují pro zdravý vývoj dostatečný přísun živin a dusík je obvykle v půdě obsažen ve velmi malém a omezeném množství. Nedostatek dusíku nejvíce hrozí v půdách s přidaným organickým materiálem s vysokým obsahem dusíku, jako jsou například piliny. Půdní organismy totiž využijí velké množství dusíku na to, aby rozložily zdroj uhlíku a rostlinám tak dusíku zbyde jen velmi malé množství.

dusik

Nedostatek dusíku u fazole (zdroj: wikimedia.org, autor: Rasbak)

Symptomy

Klesá obsah chlorofylu v listech rostliny a ty tak ztrácí barvu a žloutnou. Starší listy mohou být zcela žluté a odpadnout.

Snižuje se obsah proteinů a škrobu, což vede ke zpomalení růstu a zastavení rozvoje postranních klíčků / pupenů.

Rostliny jsou na pohled slabé a světlé. Obecně se tento stav nazývá „hladovění“.

Díky vnějším projevům u některých rostlinných druhů je relativně snadné nedostatek dusíku rozpoznat. Symptomy zahrnují slabý růst, přičemž listy jsou světle zelené nebo dokonce žluté, protože nejsou schopny vytvořit dostatek chlorofylu. První se symptomy projeví na nižších (starších) listech, protože rostlina přesune dusík ze starších částí do důležitějších mladých a nových.

Nicméně tyto fyzické symptomy mohou být způsobeny mnoha dalšími faktory, jako jsou například nedostatky jiných živin, toxicita, poškození herbicidy, hmyzem nebo podmínkami v prostředí. Proto je nejlepší detekovat nedostatek dusíku nejen vizuální kontrolou, ale také půdními testy, případně testy rostliny.

Nedostatek dusíku lze identifikovat měřením obsahu chlorofylu. Tato hodnota je úzce spojena s obsahem dusíku, protože jeho velká část je obsažena v molekulách chlorofylu. Množství chlorofylu lze změřit chlorofylmetrem, který měří zeleň listů a podle ní určuje relativní koncentraci chlorofylu.

Chlorofylmetr umožňuje velmi rychlé a nedestruktivní určení relativního obsahu chlorofylu v listech rostlin bez nutnosti extrakce pigmentů.

Nedostatek fosforu (P)
Nedostatek draslíku (K)
Nedostatek vápníku (Ca)

Látek důležitých pro zdravý vývoj rostliny je velké množství, a protože jde o téma velmi důležité nejen při indoor pěstování a prostor pro tento článek je omezený, budu se jim věnovat v dalších dílech seriálu.

Přeji vám mnoho pěstitelských úspěchů a radosti z práce s rostlinkami.

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

weedshop 3

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.