V posledních letech a zvláště po letošním super horkém létu se stále více diskutuje o rizicích hrozícího sucha v letech budoucích. Tento problém se přisuzuje lidské krajinotvorné, převážně protipovodňové činnosti, díky níž jsme se snažili vodu z krajiny co nejlépe odvést. Poučeni z chyb z let minulých se za pomoci různých projektů zase snažíme naopak tento trend zvrátit a vodu na území ČR pokud možno přirozeně zadržet.

Ovšem nejen pro tento účel byla uskutečněna obnova vodní nádrže mezi Novou Rolí a Mezirolím na Karlovarsku. Rybník Ve vrbičkách je vodním dílem, o němž záznamy sahají až do první dekády 19. století, který s postupem času přirozeně zanikl. ROOTS měl tu čest si o tomto projektu popovídat s lesníkem panem Lubošem Doležalem, který se o místo stará a významně se na realizaci podílel. Položili jsme i pár otázek starostce města Jitce Pokorné, pod jejíž záštitou byl projekt realizován.

Před a po

Nádrž poskytuje útočiště místním obojživelníkům, jako je například skokan hnědý, odkud, v jejich dalším vývojovém stádiu, mohou snadno migrovat do blízkého lesního porostu. Jejich přirozeným biotopem jsou právě takováto vlhká stanoviště. „Tahle nádrž je ideální místo pro všechny živočichy, kteří jsou vázáni na přechody potřebného vlhka a lesního porostu. Nicméně asfaltová cyklostezka, která vede podél, není úplně ideální stav. Ta nahrazuje původní lesní cestu, jež byla v minulosti využívána pouze k přibližování a soustřeďování dříví z lesa. Nyní působí jako jakási překážka, která ovšem vzhledem k šíři a provozu není zas tak velkou. Problém vidím směrem na sever od rybníčku, přes silnici,“ konstatuje Doležal.

Ruský investor na zelené louce severně od hlavní silnice z Mezirolí do Nové Role postavil satelitní komplex vil, které jsou již několik let neobydlené, kde pouze v jednom domě u vjezdu žije správce reálu. Nad areálem se nachází Malý lesní rybník, místo, odkud původně žáby hodně migrovaly dolů na jih přes hlavní silnici do oblasti Mezirolského lesa, kde se nyní nachází tato obnovená nádrž.

„Tam, kde teď stojí ty domy, to byla lokalita, odkud ty žáby hodně chodily. Já si ještě pamatuji, to jsem byl ještě kluk, že se tam dělalo několik akcí. Budovaly se tam bariéry a ty žáby se pak přenášely do tůně dolů, kde je nyní tento rybník. Já jim samozřejmě nemohu nařídit, kam mají jít. Takže ta obnova poskytla mnohem lepší vegetační podmínky nejen jim, ale i dalším jedincům, kteří to tam teď mají mnohem, mnohem jednodušší,“ srovnává původní a současný stav Doležal.

Pro přírodu

Během stavby, napouštění, rekultivace okolí, ale i díky propagaci se toto místo začalo více dostávat do podvědomí místních obyvatel Nové Role a Mezirolí. V drtivé většině akce sklízí velký ohlas a podporu. „Budou i lavičky? Zrovna jsem si říkala, že by bylo fajn, kdyby tam byly,“ píše například paní Jana ve veřejné diskusi na Facebooku. Starostka Jitka Pokorná ochotně a moudře odpovídá, že „Zatím asi ne. Musíme nechat přírodu v klidu. Možná později, ale za našich mladých let jsme si rádi sedli do trávy.“

Ačkoliv místo nabízí příležitost k pěknému posezení, pan Doležal sdílí podobný názor jako starostka a jde ještě dál. „Já jsem ve spolupráci s panem Tomášem Skurkou, který vlastně celé tohle dílo vyprojektoval a kterému bych rád poděkoval, nechal do provozního a manipulačního řádu zanést text, který bude chránit, aby k tomu a něčemu podobnému vůbec nedošlo.“

Důvodem je, že místo bylo primárně rekultivováno pro podporu biodiversity a zvýšení retence vody. Čili krom obnovení přirozeného habitatu fauny se v místě daří i flóře, jako je mimo jiné například chráněný ďáblík bahenní. Tudíž lidé, kteří tímto místem projdou, by měli plnit úlohu pouhých pozorovatelů, kdy by se neměli podílet na jakýkoliv aktivních změnách.

„Jakmile tam dáme nějakou lavičku, lidé tam začnou odhazovat odpadky. Když tam dáte odpadkový koš, tak si všichni začnou myslet, že se to každý den vyváží. A když i ten bude plný, začnou to vyhazovat kolem,“ upozorňuje na tento běžný nešvar Doležal. Je ovšem nutné dodat, že s tímto problémem se nesetkáte jen v našich krajích, ale běžně i v zahraničí.

Pan Doležal místo pravidelně obhospodařuje, aby udrželo stanovené parametry, které si při projektování zadali, a zklamaně zmiňuje, že už teď tam nachází v trávě a okolo odhozené PET láhve, obaly od chipsů jiné smetí. Dále vysvětluje, že místo se nenachází na nějaké periferii u sídliště, ale je opravdu ve volné přírodě, kde se v noci pohybuje divoká zvěř včetně divočáků. „Jakmile tam někdo nechá něco, co trošku voní, nějakou potravinu, tak to ty prasata rozkoušou a roztahají.“ Důsledkem toho je, že jsou pak odpadky zvěří roztahány na stovky metrů do okolí a to je poté velmi těžké uklízet. Je tedy důležité, pokud navštívíme místo v přírodě, že vše, co si s sebou přineseme, si musíme zase odnést. Opět se jedná o obecný nešvar, na který narazíte prakticky všude.

Přichází zima. Až uhodí mrazy, rybník bude vzhledem k snadné dostupnosti určitě lákat bruslaře. Za normálního stavu do nádrže ústí dva přítoky, z nichž je jeden celkem silný. Takže Doležal předpokládá, že tam budou proudy, které budou led neustále ohřívat. Z toho vyplývá, že i přes mrazy padající hluboko pod nulu led zřejmě nikdy nebude uprostřed dost silný. „Tam vzniknou taková místa, která budou, řekněme, nebezpečná, tak si myslím, že to nebude bezpečné místo ani na koupání. Vemte si to, že skrz ten rybník protékají dva potoky,“ upozorňuje a dodává, že se to v budoucnu bude zřejmě řešit značením.

Voda v krajině

„Vlastně abychom si rozuměli. My jsme ten rybník nedělali pro lidi, ale pro tu krajinu. Lidi tam samozřejmě můžou, ale není to žádné koupaliště či chovný rybník. Aby se tam v budoucnu prodávaly povolenky k rybolovu, to v žádném případě,“ vysvětluje. Celý projekt je spolufinancován z dotačního programu Ministerstva zemědělství. Čili primární účel této obnovy, kde to je i jasně dáno, je retence vody v krajině a podpora biodiversity. Jakýkoliv intenzivní chov ryb či volnočasové aktivity jsou tedy vyloučeny.

Kdyby město vlastnilo i pozemek, který je nad tím, kde je ještě ten starý rybník, ta druhá louže, co jste popsal z toho snímku z roku 1952, a kdyby to patřilo městu ještě dole pod tím, tak vám garantuji, že bychom tam vybudovali celou kaskádu těch rybníků. Ta oblast je k tomu naprosto ideální.“ To by mělo významně pozitivní vliv na stav spodní vody v nižší – starší části obce, jež je mezi místními známa jako „ves“.

Nicméně, co se týče situace pozemků v okolí nádrže, Doležal popisuje současnou situaci jako celkem nešťastnou. Celá oblast povodí potoka, která se rozpíná od mezirolské vodárny, je rozparcelována a patří střídavě soukromému investorovi (TREND international, s. r. o., jednatelem je Vyacheslav Kulik, pozn. red.), městu Nová Role a Pozemkovému fondu. Takže se podle něj momentálně s tím nedá nic moc dělat, kdyby se uvažovalo o nějaké expanzi.

Po celou dobu realizace byl projekt aktivně podporován, a i nadále je, radnicí města v čele se starostkou Jitkou Pokornou. Paralelně s ním se město podílí například i na trvale udržitelném lesním hospodářství a v tomto roce bylo v okolí města vysázeno na 19 tisíc nových stromů včetně místa, kde se nádrž nachází. „Bohužel kvůli extrémně suchému létu jsme o nějaké mladé stromy přišli. Přesto jich asi 90 % přežilo. Což je dobrá zpráva. Víte, Nová Role byla vždy městem zeleně a my se snažíme tu radost z krásného, zeleného porostu uchovat i pro další generace,“ říká Pokorná.

Je nutno dodat, že podobné projekty tohoto typu mohou mít v součtu velmi pozitivní dopad na snahu zvrátit chyby, kterých jsme se dopustili v letech minulých. Pan Doležal je též toho názoru, že v klíčových oblastech, kde to jde, by se měla opět předat „vláda“ vodě a nechat ji se vrátit do starých koryt. Jde totiž o jednoduchý princip: když potůček meandruje, tak voda odtéká mnohem pomaleji a půda okolo má čas ji zadržet a disponuje přirozeně vysokým vsakem.

Co dodat na úplný závěr? Jestli se ubíráme správnou cestou, to nám prozradí až následující léta a především pak například stav hladiny vody ve vaší studni během horkých letních dnů. Děje se něco podobného ve vašem okolí? Napište nám.