Psal se rok 1998, čeští hokejisté vyhráli hokejový „Turnaj století“ v Naganu, Evropané si odsouhlasili jako měnu Euro, Rusko bojovalo s finančním kolapsem, v Londýně byl zatčen čilský diktátor Augusto Pinochet a hvězdou zpráv celého světa se stává Monica Lewinsky. Do zahraničních zpráv se dostala i jedna říjnová akce z Čech – v Praze se konal vůbec první protest spojený s konopím, tehdy ještě mimo rámec mezinárodní série Million (Global) Marihuana March.
Letošní protestní pochod byl tedy dvacátým pokračováním, a tak si dovolím začít krátkým souhrnem top událostí z ročníků předešlých.
První oficiální Million Marihuana March se konal o rok později, v roce 1999 a proběhl na Palachově náměstí. Zúčastnilo se ho přibližně 1000 lidí.
V roce 2001 se MMM přesunulo na Letnou (poprvé jsem se s pořadatelstvím jako bezvýznamný nosič vody pomáhal i já) a celá akce se zvrhnula spíš do free taneční party, kdy většina jejích účastníků bez proslovů řečníků ani netušila, proč se na Letné paří.
V roce 2008 se akce kvůli rozkopané Letné (pracovalo se na tunelu Blanka) přesunula na Parukářku, která se ukázala být ideálním místem. Spousta zeleně a volného prostoru, jako bonus parádní výhled na Prahu. Hudebníci na třech pódiích udržovali mezi účastníky skvělou atmosféru.
A tak dále a tak dále… Mohl bych pokračovat třeba dlouhým seznamem osobností, které se vystřídali na pódiích, ale nebudu. Popravdě řečeno, ono se moc těch opravdu zásadních změn za těch dvacet let neudálo. V roce 1999 jeden z členů organizačního týmu (bohužel už nevím, kdo to byl) dopad akce zhodnotil slovy: „…efekt pro legalizační hnutí byl veškerý žádný“.
A jak je to po dvaceti letech konání této akce? Přínos je v mnoha ohledech určitě patrný, hlavně co se týká zájmu o konopí mezi veřejností, ale hodnocení reálných dopadů nechám na vás.
Letošní pochod opět končil na Štvanici a účastníkům přálo i počasí. Po dopolední zatažené obloze vysvitlo slunce, a odpoledne to na ostrově vypadalo skoro jako v létě. Podle novinových zpráv se akce zúčastnilo na 7000 lidí, což je číslo, které se opakuje již několik let, a já s ním obvykle nesouhlasím, protože mám většinou pocit, že protestujících je o poznání víc. Nicméně zpravodajské agentury mají systém, jakým větší počet lidí odhadnout přesněji, takže jim budu věřit.
Pochod jako obvykle doprovázela skvělá hudba a zahanbit se nenechali ani umělci vystupující na ostrově. Nálada byla prostě více než pozitivní po celou dobu.
Jako každý rok jsem si vyslechl i politickou debatu. A jako každý rok jsem byl spíš znechucen. O konopí mluvili v politickém kontextu lidé, kteří o celé problematice věděli jen málo a k mikrofonu se posadili zřejmě jen proto, aby nahnali body u voličů. Možná se pletu a jejich pohnutky byly čisté, jako voda v jezeře Blue Lake na Novém Zélandu. Rád bych tomu věřil, ale po mnohaminutovém předkládání důkazů, že pěstiteli tří rostlin konopí nehrozí prakticky žádný postih, prostě nemůžu. Hlavně všichni, kdo se tímto oháněli, jaksi pozapomněli na to, že jakmile kytky sklidíte, stáváte se zločincem. V tu chvíli u sebe máte řekněme 300 gramů marihuany a za to se do kriminálu opravdu chodí.
Ale abych nepůsobil jen pesimisticky, celkově jsem si to opět fantasticky užil. Skvělí lidé, z nichž většina přišla podpořit legalizaci a pozitivně se naladit. Parádní počasí a vynikající atmosféra mě opět nabila energií.
Obrovskou radost mi udělal zájem, který vyvolal náš stánek Konopné tour / Roots / Sativy manufacture. Během odpoledne jsme rozdali stovky konopných mastiček, balení pražených semínek a samozřejmě i časopisů. S mnoha návštěvníky jsme si i popovídali o možnostech využití konopí na jejich zdravotní problémy a také domluvili nová místa zastávek Konopné tour. Těším se, až zanedlouho vyrazíme.
Na konci textu ještě zmíním jednu maličkost, která přispěla k mé náladě – konopná zmrzlina od Icemana. Opravdu vynikající záležitost, a pokud na ni někde narazíte, neváhejte ;)
