Kaša, tašky, žebrácká kabelka, suchá Běta, krvavá rostlina i penízek jsou lidová označení pro tuto velmi proměnlivou, nenápadnou a plevelnou bylinu, známou již od antických dob. V lidovém lékařství se využívala převážně ke zmírnění krvácení a to jak vnitřního tak i vnějšího. Mezi lidmi je známá jako „všemocná bylina“ a i dříve byla využívána hlavně při gynekologických obtížích a menstruaci.
Mladé listy byli oblíbenou součástí salátů a semena byla občas využívána pro výrobu hořčice. Semena byla v minulosti používána i k získávání oleje na svícení. Její jméno je odvozeno od latinského Capsella, což je zdrobnělina pro tobolku a bursa-pastoris znamená pastýřská mošna odkazující na její vzhled šešulí. Pro svůj vzhled získala od lidí i název srdíčko nebo penízek a původně se vyskytovala nejprve v oblasti Středomoří. Poté se postupně začala rozšiřovat i do ostatních koutů světa a v minulosti byla považována za velmi účinnou zbraň proti štěnicím, které údajně odpuzovala. U nás se kokoška vyskytuje poměrně hojně na všech půdách od nížin až do hor a můžete ji najít na polích, zahradách, loukách, u cest, v rumištích i parcích. Nejvíce prosperuje mezi plodinami, které nevytvářejí souvislý porost, ale také ve sklenících nebo pařeništích se bude těšit životu.
S kokoškou se zcela jistě setkal každý zahrádkář bojující s plevelem a zrovna kokoška se může proměnit ve velmi obtížný a nepříjemný plevel, když se ukáže v plné síle při špatném obhospodařování záhonků. Udává se, že jedna rostlina je schopna vytvořit až 70.000 semen. Bohužel je tato léčivka známá i jako častý hostitel mnoha chorob brukvovitých rostlin, a proto je třeba při jejím sběru dbát na to, abyste si nenasbírali napadenou nať.
Kokoška je schopna vyrůst i v zeminách sešlapaných a jinak zraňovaných. Tato bylina dorůstá výšky až půl metru a často má lodyhu větvenou. Vlastní přízemní listovou růžici, tvořenou chobotnatě laločnatými až přenosečnými, vzácně i nedělenými listy. V horní části lodyhy najdete celokrajné, objímavé, kopinaté listy se střelovitou bází. Všechny její listy jsou ochlupené. Květy má drobné a bílé barvy. Někdy jsou bezkorunné a mohou být až 5 mm široké. Toto květenství vytváří koncový hrozen. Klínovitě obvejčité, nekřídlaté šešulky jsou vícesemenné, trojúhelníkovité až podlouhle klínovité. Ke sběru se používá celá rostlina v květu i s přízemní růžicí bez kořene a sbírá se v období od dubna do června. Kokošku je možno sbírat i v pozdním létě do měsíce listopadu, avšak touto dobou bude obsahovat mnoho semen.
Vzhledem k tomu, že tato bylina velmi dobře vysychá a nezapařuje se, můžete ji sušit přirozenou cestou na sušících platech v suché a dobře větrané místnosti a to do vrstvy i 10 cm. Usušená droga má ostrou a hořkou chuť. Mezi látky obsažené v bylině patří cholin, histamin, tyramin, acetylcholin, betain, dusík, saponiny, sirné látky, třísloviny, glykosid diosmin a minerální látky. Tuto drogu je potřeba užívat v malých dávkách a po konzultaci s lékařem, jelikož vyšší dávky mohou být zdraví škodlivé. Hlavně ženy by se měli v období těhotenství této bylině vyhnout, poněvadž může mít nepříznivý vliv na vývoj plodu.
Lidový léčitelé doporučují kokošku například proti krvácení z nosu, protože má schopnost zmírňovat a zastavovat různé druhy krvácení. Opravdu velký význam má v gynekologii, kde napomáhá při menstruaci zmírňovat silné krvácení a bolesti. K tomuto účelu slouží již po mnohé generace. Další schopností této léčivky je schopnost oboustranně regulovat krevní tlak, zlepšovat krevní oběh a stimulovat srdeční činnost. Avšak s tímto záměrem ji užívejte vždy pod dohledem lékaře. Čaj připravený z kokošky je doporučován při zánětech močového měchýře a k dezinfekci močových cest. Sušenou drogu můžeme v malých dávkách přidávat i do směsí pro čistění krve a detoxikaci organismu. Kokoška má výrazné léčivé účinky a denní dávka této drogy by neměla přesáhnout jeden šálek čaje. Při velkých bolestech můžete dávku navýšit, avšak maximálně na dva šálky. Pokud se tedy rozhodnete tuto léčivou bylinu vyzkoušet, užívejte ji s mírou a rozvahou.
