V předjaří, jakmile se rozpustí poslední polštářky sněhu, začne kolem nás v přírodě vykukovat krásná drobná rostlinka – Jaterník podléška. A není třeba důkladného hledání této krásky, obvykle ji totiž najdeme v listnatých lesích, parcích a to hlavně pod lískami nebo v jejich nejbližším okolí.
Kráska se pyšní poutavými blankytně modrými či modrofialovými květy a její trojlaločné listy svým tvarem připomínají játra, z čehož je převzato i její české pojmenování jaterník, vědecky Hepatica (hepar = latinsky játra). A fakt, že se převážně ukáže pod lískami, jí přisuzuje druhové jméno podléška, lidově zvaná také jako podlístka nebo podlíška.
Jaterník podléška je jednou z prvních na jaře kvetoucích bylin a velmi často se s ní setkáme v zahradách či parcích, přičemž ve volné přírodě dává přednost listnatým lesům, hájům anebo okolí keřů. Je milovníkem výživnějších, mírně kyselých humózních zemin, ale dobře se bude mít i v půdě vápenité. Přirozeně je jaterník rozšířen na větší části Evropy, výjimkou je však úplný jih a sever. Další výjimkou jsou Britské ostrovy a Island, části Pyrenejského poloostrova, Francie, severní Skandinávie a Ukrajiny. Bylina není ohroženým druhem a u nás se běžně vyskytuje roztroušeně, na celém území od nížin do podhůří, avšak třeba v Maďarsku je jaterník chráněný zákonem.
Zpravidla se pěstuje jako okrasná jarní květina do skalek, zahrádek či jako půdopokryvná bylina do polostínu. Je ideální také jako zpestření trávníku a využívá se především vyšlechtěných druhů. V současnosti je známo šest druhů rodu Hepatica a na okolních záhoncích můžeme vidět hlavně druhy s bílými, růžovými, červenými nebo vzácně i s černými květy. Některé druhy mají květy plnokvěté, karmínově červené barvy a některé mají na svých listech viditelnou mramorovou kresbu.
Jak vypadá Jaterník podléška?
Jaterník podléška je bylina nenáročná na pěstování, ale po vysetí by se nemělo s trsy několik let manipulovat, aby měly rostliny čas zesílit a více narůst pro pravidelné a okouzlující květenství. Je to nízká, vytrvalá rostlina s plazivým oddenkem, dorůstající výšky 5 až 25 cm. Z oddenku vyrůstají přízemní, dlouze řapíkaté a hluboce vykrojené celokrajné listy a listová čepel je rozdělena tři vejčité laloky. Jsou tmavozelené barvy, zespod světlejší a jemně plstnaté, ve stáří jsou kožovité a lysé. Staré listy přezimují a mladé začnou vyrůstat až po odkvětu. Květy vyrůstají na chlupatých, červenohnědých květonosných stvolech, kterých může být na jedné rostlince až devět.
Květy jsou podepřeny třemi podpůrnými listeny, které připomínají kalich, jsou oboupohlavné, většinou blankytně modré nebo fialové, vzácněji růžové nebo bílé a okvětních lístků bývá zpravidla 5 – 10. Pestíky a tyčinky, kterých bývá opravdu velké množství, jsou umístěné na široce kuželovitém květním lůžku. Jaterník bývá opylován hmyzem a v případě potřeby je i samosprašný. Květy jaterníku doprovází zajímavost, že k večeru a při dešti se sklánějí dolů a zavírají se. Během osmidenní doby kvetení se květní plátky prodlužují na dvojnásobek své původní délky. Kvete od dubna do května.
Plodem jaterníku je zobovitá nažka, na bázi s masíčkem a olejovitou kapalinou, která je velkým lákadlem pro mravence. Tato bylina není prodejná v lékárnách ani obchodech a proto je nutné v případě zájmu jaterník každým rokem sbírat. Není však ke sběru vhodný v období své největší krásy, nýbrž až s odstupem času na konci kvetení, až po vyrašení listů. Ty jsou hlavní rostlinnou drogou, ale pokud má rostlina ještě květy, využívá se ke sběru celá kvetoucí nať.
Jaterník sice neoplývá dlouhou a významnou historií, ale již odedávna je využíván především na onemocnění jater. Využíval se také ve formě odvaru jako močopudný prostředek či při žlučníkových kolikách a také k zastavení krvácení. Bylina nevykazuje žádné nežádoucí vedlejší účinky, a proto ji můžete užívat zcela samostatně, ale i v čajových směsích s dalšími bylinami na játra či žlučník.
I přesto je bylinou opravdu slabě jedovatou pro svůj nepatrný obsah alkaloidu protoanemoninu a anemoninu. Krom těchto látek obsahuje ještě glykosid hepatrilobin, antokyany, flavonoidy, třísloviny, sacharózu, amulsin, invertin a v oddenku saponiny.
Jaterník je primární léčivkou na tvrdnutí jater (cirhózu), dále je skvělým pomocníkem při zánětech, zvětšení, rozpadu a slabé funkci jater (jaterní hypofunkce). Ale napomáhá i při všech onemocněních tohoto životně důležitého orgánu pro člověka. Převážná většina bylin napomáhající léčbě jater, je prospěšná i pro žlučník a jaterník není výjimkou.
Rostlina napomáhá zastavovat tvorbu žlučových kamenů či písku ve žlučníku anebo ve žlučových cestách, dále napomáhá při léčbě podrážděného žlučníku a sleziny, a mimo to se doporučuje i na pročistění krve z moči nebo při některých nemocech močového měchýře. Jaterník má rovněž diuretické a antibakteriální účinky.
Čerstvě nasbírané listy jsou s oblibou využívány v homeopatii a to při bronchitidě anebo zánětu hltanu. V lidovém léčitelství bylo také hojně používáno jeho listů zevně na rány, otoky a pohmožděniny. Nálev z jaterníku vám může posloužit jako prostředek pro usnadnění odkašlávání, napomáhá při onemocnění dýchacích cest a k zevní aplikaci jako kloktadlo.
V minulosti byl využíván také jako náhražka černého čaje. A i když Jaterník podléšku nedoprovází bohatá historie, zcela to nahrazuje svými léčivými účinky, které ho doprovází již po dlouhá léta a dozajista i svým nezaměnitelným a poutavým vzhledem, který mu na hodnotě ještě přidává. S dalšími možnostmi využití této byliny, se stává jaterník bylinou opravdu nezaměnitelnou a možná i nenahraditelnou.
Pokud tedy zatoužíte po kousku přírodního zdraví a krásy, věřím, že jaterník bude jednou z možností.
Čajová směs na mnohé problémy s játry
- List jaterníku 5 dílů
- Kořen pampelišky 5 dílů
- Kořen čekanky 5 dílů
- Nať benediktu 5 dílů
- Nať třezalky 4 díly
- Květ heřmánku 4 díly
- Nať rozrazilu 4 díly
Dvě polévkové lžíce této směsi zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme přikryté asi po dobu 20 minut vylouhovat. Čaj poté přecedíme a pijeme dva až třikrát denně na lačný žaludek a to 20-30 minut před jídlem.
