V dnešní době je šlechtění nových odrůd natolik pokročilé, že už i pravý znalci mají problém odhadnout rodiče novodobých modelů. Protože se často setkáváme s nejasnostmi kolem vzniku a označení nových genetik, rozhodli jsme se pro vás připravit základní členění a techniky.

To by vám mělo pomoci získat představu jak takový rodokmen vzniká a co znamenají určitá označení se kterými se setkáváme. Základní orientace v tomto tématu se zároveň hodí při výběru semen, kdy dokážete podle dostupných informací odhadnout, co lze od takové odrůdy očekávat.

P1 (parentální generace)

Do generace P1 se řadí všechny původní landrace odrůdy. Tím jsou myšleny takové, které byli objeveny v určitém regionu, a nejsou u nich patrné známky úmyslného křížení s “nepůvodními” již objevenými genetikami. Například Afghan, Thai, Mexican, Hawaiian a tak podobně. Nebo jejich fenotypy z různých částí takové oblasti vyznačující se specifickými vlastnostmi v důsledku podmínek dané lokality.

F1 hybridy

Generace F1 jsou potomci původních landrace odrůd P1. Vyznačují se už zajímavějšími vlastnostmi, ale zároveň slušnou stabilitou, protože nemají v genotypu tolik různých profilů. Mezi legendární zástupce této generace patří například Northern Light nebo Ak 47.

F2

Odrůdy generace F2 jsou výsledkem šlechtění mezi hybridy F1. Jsou sice již méně stabilnější co se týče různorodosti fenotypů, ale za to mají podstatně rozmanitější terpenové profily, zbarvení nebo vyšší obsah kanabinoidů. Podobným způsobem lze samozřejmě pokračovat dál (F3, F4,..), což v dnešní době není nic neobvyklého. Jen je už potřeba si vybrat kvalitního šlechtitele, který se věnuje i stabilizaci těchto hybridů, abychom neměli každou rostlinu z těchto semen úplně jinou.

S1

Generace S1 je již trochu specifičtější skupinou. Jedná se o semena získaná tzv. selfingem neboli samoopylením. Tento proces spočívá ve změně pohlaví samičí rostliny daného genotypu, například za pomoci látky silver thiosulfate. Takto ošetřené samičí rostliny vyprodukují samčí pohlavní orgány. Z těch následně odebereme pyl a ten použijeme na opylení jiného fenotypu stejné genetiky nebo klonu fenotypu, kterému se měnilo pohlaví.

Výsledkem jsou feminizovaná semena stejného genotypu. Ta produkují stabilnější rostliny s převážnými vlastnostmi jednoho nebo maximálně dvou fenotypů, které byli použity k jejich produkci. Pro tenhle proces tak vybíráme rostliny s vlastnostmi, které chceme u takové genetiky upřednostnit. Mezi ně patří třeba větší a kompaktnější palice, určitý terpenový profil nebo třeba fialové zbarvení.

Tento proces můžeme opakovat (S2, S3,…) a tím ještě více minimalizovat riziko výskytu nechtěných vlastností. Když to ale přeženeme, může to mít za následek ztrátu vitality a tudíž i snížení výnosu.

Autoflowering

Autoflowering neboli samonakvétací genetiky jsou v dnešní době standardní nabídkou většiny seed bank a některé z nich jsou na jejich produkci přímo zaměřené. Jedná se o genetiky, které vykvetou za určitý čas od vysazení bez ohledu na množství světla nebo roční období.

Není to zas tak dávno, co jeden šlechtitel přezdívaný The Joint Doctor zkřížil Cannabis Ruderalis, jenž poskytuje tuto nezávislost na fotoperiodě, s klasickou potentní odrůdou. Výsledkem byla genetika s podprůměrnou kvalitou, ale její samonakvétací vlastnost upoutala pozornost šlechtitelů. V dnešní době je vývoj samonakvétacích modelů natolik pokročilý, že se svou kvalitou vyrovnají nejedné standardní odrůdě. Mezi takové se řadí například OG Kush auto nebo Somango auto, které jednoznačně prezentují pokrok v této oblasti.

Fast genetics

Jedná se o tzv. fast seeds, které se vyznačují kratší dobou kvetení. Této vlastnosti bylo dosaženo šlechtěním klasických fotoperiodických odrůd s autofloweringem, ale jen do té míry, aby se v genetice zachovala závislost na fotoperiodě. Výsledkem jsou klasické rostliny s vlastnostmi původní odrůdy, jejichž délku vegetace si určujeme sami, a po přepnutí je fáze květu v průměru o 1 – 2 týdny kratší.

Kromě kratší doby květu zdědili tyto hybridy i vyšší odolnost proti nepříznivému klimatu jako je vyšší vlhkost, nižší teploty a dobře rostou i ve vyšších nadmořských výškách, jak je typické pro Ruderalis. Mezi tyto populární odrůdy patří například Cindy Blue nebo Black Poison.

Polyhybridy

Semena, která vznikla křížením dvou nestabilizovaných hybridů se označují jako polyhybridy. Tyto nestálé genetiky tvoří většinu evropského trhu s konopnými semeny, protože se šlechtitelé snaží pokrýt vysokou poptávku a kvalitní stabilizace hybridů stojí spoustu práce a času. Proto jednoduše kříží různorodé fenotypy mezi sebou bez ohledu na stabilitu jejich vlastností a upřednostňují produkci před kvalitou. Semena tak sice obsahují stejnou genetiku, ale rostliny z nich vypěstované jsou velmi různorodé a nelze se tak na jejich kvalitu a uniformitu spolehnout.

IBL (in-bred line)

In-bred line je šlechtitelská technika, která zahrnuje křížení co možná nejidentičtějších fenotypů jedné genetiky, které vykazují nejkomplexněji požadované vlastnosti u dané odrůdy. Jde o proces, který se provádí po několik generací pro dosažení maximální stability rostlin z těchto semen.

Backcross (BX)

Jedná se o techniku křížení pro dosažení maximálně stabilní exprese požadovaných vlastností daného hybridu. Backcross spočívá v tom, že se určitý hybrid kříží zpětně buďto se samičí rostlinou jednoho ze svých rodičů jehož vlastnosti jsou upřednostňovány nebo se jeho vlastní fenotyp, který vykazuje ideální požadovanou podobu opylovává samcem jednoho z rodičů. Třetí generace semen z takového backcrossingu (BX3) by měla již vykazovat naprostou převahu vlastností vybrané samice.

Touto technikou se dá dosáhnout uniformity takové úrovně, že se používá i pro replikování vybraných klonů v podobě semen. V takovém případě se vybere samčí rodič hybridu a ten se následně kříží s vybraným klonem tohoto hybridu, který chceme replikovat, dokud z jejich vyprodukovaných semen není naprostá většina rostlin totožná s vybraným klonem.

Závěr

Doufám, že vám základní vhled do šlechtění pomůže při vašem případném výběru genetiky. Je důležité nenechat se zvábit názvy modelů a perfektními fotkami jejich fenotypů. Ty rozhodně nezaručují, že udělal jejich šlechtitel vše proto aby se tyto znaky projevily v co možná nejvíce rostlinách z jeho semen. Znamená to jen, že našel ve své hale mezi tisíci rostlinami jednu nejhezčí a tu nafotil pro prezentaci svých semen, ale jak vypadají ty ostatní to nikdo z nás neví.

Obecně panují dva názory. Někteří pěstitelé říkají, že v Americe je již dlouholetá tradice převážného pěstování z klonů, což znamená, že si v podobě matečních rostlin nebo mikropropagace uchovávají jen ten nejlepší genetický materiál. Ten pak samozřejmě používají i pro produkci semen a nehledě na jejich profesionální metody v oblasti genetiky tak mají už od základu větší pravděpodobnost na stabilnější odrůdy.

Jiní to zas vidí tak, že Evropané rozvíjejí konvenční zemědělství a snaží se proto šlechtit stabilní odrůdy, které budou nabízet uniformní růst a kvalitu i ve velkém množství rostlin pěstovaných ze semen. Ať už jste zastánce jednoho či druhého názoru, kvalita semen je vždy odrazem práce jejich šlechtitele. Vždy je tak dobré si alespoň ověřit uniformitu semen před koupí od známých nebo z recenzí a fotek na internetu.