O konopí se v současnosti hovoří buď jako o mysl měnící a rauš způsobující droze, nebo jako o rostlině s desítkami či spíše stovkami potenciálně léčivých látek. V době postupující devastace naší planety průmyslovými odpady, ropou či plasty ovšem není od věci zaměřit se i na další prospěšné vlastnosti, které tato rostlina má a které mohou člověku pomoci i nepřímo. Jedním z nich je i schopnost konopí „čistit“ půdu.

V roce 2017 začal Američan Gavin Stonehouse, absolvent oboru rostlinná biologie na Coloradské státní univerzitě, pěstovat technické konopí ve speciálních substrátech s různým obsahem selenu. Tento minerál se v přírodě vyskytuje zcela běžně, ve větším množství, tedy jako produkt průmyslové a hospodářské činnosti, je však jeho přítomnost velkým rizikem pro životní prostředí a zdraví zvířat i lidí.

Zamořená půda

Stonehouse zajímalo, zda konopí dokáže selen z půdy odstranit. Pokud by v zamořené půdě prospívalo, měli by vědci v rukou přímý důkaz schopnosti rostliny přirozeně čistit od nebezpečných látek. Tento proces se nazývá obecně bioremediace a v případě rostlin fytoremediace. Dalším krokem je pak zjištění přesného množství selenu, které je rostlina schopna z půdy dostat, a také to, kde se prvek v rostlině ukládá – v kořenech, stonku, semenech nebo květech.

Stonehouse a jeho odborná poradkyně, profesorka Elizabeth Pilon-Smithová, chtějí výsledky svého výzkumu zveřejnit ještě letos. První náznaky vypadají slibně – konopí vykazuje vysokou toleranci na selen, všechny rostliny přežily a známky stresu byly patrné pouze na jedincích vystavených extrémním dávkám.

Studie by mohla mít důsledky daleko přesahující pouhé čištění půdy. Lidé už po tisíce let využívají konopí v průmyslu, potravinářství i medicíně. Nesmírně zdravá semena můžeme jíst, výtažek z nich léčí bolesti, záněty a desítky různých nemocí; z vláken lze vyrobit lana, oděvy a papír.

Nyní, v 21. století, navíc zjišťujeme, že pěstováním konopí prospíváme životnímu prostředí. „Pokud dokážete spojit ekologicky příznivé zemědělství s pěstováním ekonomicky zajímavého produktu, zabijete dvě mouchy jednou ranou,“ věří Stonehouse.

Černobylská tragédie jako příležitost

Termín fytoremediace se poprvé objevil v devadesátých letech minulého století, kdy se vědec Ilja Raskin se svým týmem zabýval schopností konopí zbavovat půdu těžkých kovů, jejichž extrémní výskyt byl důsledkem jaderné havárie v Černobylu v roce 1986. Podle dalšího člena týmu, Vjačeslava Dušenkova, byl jejich pokus úspěšný: „U specifických látek, jejichž výskyt byl předmětem našeho výzkumu, byly výsledky velmi dobré.“

Tým německých vědců v roce 2001 potvrdil správnost měření ukrajinských badatelů a konstatoval, že konopí má schopnost extrahovat z půdy zamořené odpadem z kanalizace olovo, kadmium a nikl. V roce 2011 se pak do ověřování pravdivosti teorie zapojili obyvatelé italské obce Puglia a začali rostliny pěstovat v oblasti postižené únikem odpadních látek z blízké ocelárny. Údaje o výsledcích výzkumu nebyly sice nikdy zveřejněny, farmářům bylo nicméně povoleno prodat vypěstované technické konopí k dalšímu průmyslovému zpracování.

Česká stopa

Tématu fytoremediačních vlastností konopí se v České republice věnují odborníci z výzkumné společnosti Agritec v Šumperku, která mimo jiné prodává osivo odrůd technického konopí, jež jsou povolené pro pěstování v Evropské unii. Na dubnové konferenci o léčebném konopí v Brně na půdě Mendelovy univerzity prezentovala pracovnice Agritecu Marie Bjelková závěry výzkumu zaměřeného právě na schopnost fytoremediace u konopí. V abstraktu k této přednášce se píše mimo jiné následující: „Kontaminace půd těžkými kovy je vážným problémem intenzivního průmyslu a zemědělství (minerální hnojiva, komposty, čistírenské kaly). Průmyslová činnost ve svém důsledku vede často k hromadění nežádoucích látek v prostředí (půda, sediment, voda a ovzduší). Ke snížení jejich množství nebo odstranění z prostředí je využíváno různých metod fytoremediace, tedy využití zelených rostlin, agrotechnických postupů a různých doplňků k dosažení požadovaného stavu. Jednou takovou modelovou plodinou pro remediace je i konopí seté (Cannabis sativa L).“

Autorka ale zároveň upozorňuje, že právě potvrzená „schopnost konopí akumulovat určité kontaminanty může představovat problém“ vzhledem k tomu, že rostlina je čím dál častěji využívána v potravinářství a medicíně. Je tedy zřejmé, že pěstitelé by si měli dávat pozor, v jaké půdě konopí určené pro lidskou spotřebu pěstují.

Žlutý mor

Na závěr si nemohu odpustit poznámku týkající se žlutého nesmyslu, kterým nejmenovaný miliardář, populistický politik a bývalý agent StB zaplevelil naši krásnou zem. Kdybychom místo řepky všude pěstovali konopí, byla by zemědělská půda v celé republice zdravější, používalo by se méně herbicidů a pesticidů, zemědělci by mohli zpracovávat celou rostlinu bez vzniku odpadu a ještě bychom měli k dispozici dostatek nejúčinnějšího přírodního léčiva na zemi…