Přímořské státy Evropy, jako je Anglie, Nizozemsko, Španělsko a Francie, byly před začátkem prohibice konopí na této rostlině po staletí závislé. A i přesto, že Evropská unie znovulegalizovala konopí před více než 20 lety, rostoucí poptávka po semenech konopí, konopném oleji a vláknu je stále z velké míry uspokojována dovozem z Číny a Kanady.

Autor: Lukáš Hurýsek (překlad: Jindřich Krása)

Na rozdíl od situace ve většině států USA je možné „technické“ konopí legálně pěstovat ve všech zemích Evropské unie. Jenomže rostlina není dotována z prostředků EU pro zemědělství tak, jako jsou dotovány ostatní plodiny, a v mnoha zemích je nedostatek strojů, které by byly schopny zpracovat vláknité stonky. Díky tomu je pěstování technického konopí pro farmáře na Starém kontinentu méně atraktivní a méně výnosné. Situace se ale začíná měnit, protože poptávka po konopí a produktech z něj neustále roste. V pěstování vidíme stabilní růst, což ukazuje, že Evropa se konečně navrací k rostlině, která jí v minulosti přinesla takové bohatství.

Podle Evropské konopářské asociace (European Industrial Association  – EIHA) „bylo pěstování technického konopí (registrované odrůdy obsahující méně než 0,2 procenta THC) mezi lety 1993 a 1996 legalizováno ve většině států EU.“ Nejprve bylo možné získat dotace z EU a v roce 1996 bylo v Evropě přes 12 000 hektarů ploch s konopím. Produkce díky dotacím rychle narůstala, přičemž vrcholu dosáhla v roce 1998, kdy se konopí pěstovalo na 32 000 hektarech. Jde o rekord, který bude jen stěží překonán – především proto, že číslo bylo uměle navýšeno. Skupina španělských farmářů totiž osela 16 000 hektarů konopím, aby dosáhla na peníze z dotací EU – a poté nechala rostliny odumřít.

EU poté, kdy se tato skutečnost dostala na povrch, poskytování dotací na pěstování konopí zastavila, což mělo zásadní dopad na celé odvětví. V důsledku rozloha, na níž se pěstovalo konopí, spadla na asi 12000 hektarů v roce 2002 a do roku 2011 toto číslo nadále klesalo.

Poté se ale začaly věci měnit k lepšímu. Poptávka po konopném semenu jako zdroji živin začala exponenciálně růst. Zájem o kanabidiol (CBD) rovněž začal stoupat a mnoho lidí začalo vyhledávat specifické odrůdy technického konopí, které jsou bohaté na obsah tohoto nepsychoaktivního kanabinoidu, jako je italská Carmagnola, polská odrůda Bialobrzieskie a další.

Zemědělci v některých zemích, jako je například Česká republika, se také dokázali spojit s firmami, které mají na pěstování a zpracování konopí zájem.  Postavili dekortikátory, stroje, které odstraňují vnější vrstvu vláknitých stonků, díky čemuž je možné další použití konopného vlákna. „Znamená to, že jsme konečně schopni zpracovat celou rostlinu, ne jen květy a listy,“ vysvětluje Leopold Svatý, český farmář s dvaceti lety zkušeností s pěstováním technického konopí jak v České republice, tak mimo ni. „Když vezmete v potaz, že se objevuje víc a víc vědeckých důkazů o léčebných účincích konopného semene a CBD, plus rostoucí popularitu konopných složek v automobilovém průmyslu, nepřekvapí vás, že v Evropě dochází k zemědělské renesanci pěstování technického konopí,“ dodává.

Mezi lety 2012 a 2015 Evropská unie zaznamenala stálý nárůst rozlohy ploch, na nichž se pěstuje konopí.

Mezi lety 2012 a 2015 Evropská unie zaznamenala stálý nárůst pěstebních ploch, jejichž rozloha narostla během tohoto období z 12 000 hektarů na více než 20 000 hektarů. Tento nárůst nevykazuje pro brzkou budoucnost žádné náznaky poklesu.

Tradiční velmocí v pěstování konopí byla vždy Francie – země, v níž se tato rostlina v současnosti pěstuje na 8 000 hektarech, je následovaná Nizozemskem. HempFlax, vedoucí holandská firma zpracovávající konopí, začátkem tohoto roku oznámila investici 5 milionů eur do vybudování závodů na zpracování konopí v Rumunsku, kde již nyní pěstuje konopí na 400 hektarech. Jde o jasný signál, že se tradiční a bohaté země pěstující konopí nebojí s rostoucí poptávkou expandovat na východ.

Článek byl původně napsán v anglickém jazyce pro internetový konopný portál Leafly.com.