Při přečtení nadpisu a slova nechutenství se možná mnoho z vás pousměje a bude listovat dál, většinou máme spíš opačný problém. Jídlem zaháníme stres, nudu, strach. Mnoho z nás má potřebu mít neustále něco v ústech, aspoň žvýkačku či lízátko. 

Jenže nechuť k jídlu se v určitých situacích týká takřka každého z nás. Zejména při nemoci a v období rekonvalescence se stává, že se nemůžeme na jídlo ani podívat. Stažený žaludek pociťujeme také při stresu, depresích. A přichází i s věkem, kdy se většinou vytrácí potřeba jídla i pití.

Jinou kapitolou je mentální anorexie, ta je způsobená psychickými problémy. Bylinky samozřejmě mohou ozdravení těla i duše podpořit, ale v první řadě je potřeba pracovat s myslí daného člověka. Vyřešit příčiny stresu, rodinné vazby, vztahy celkově, aby měl vůli zase začít pečovat o svoji fyzickou schránku.

Pomocníky s blahodárnými účinky najdete doslova po ruce, mnoho z nich přebývá v truhlících či květináčích přímo v našich kuchyních, jiní na zahradách a loukách.

Příklady pomocníků na nechutenství

Něžná a mnohdy opomíjená pažitka je právě takovou bylinkou. Není ani náročná na pěstování a pro zimní použití ji můžete jednoduše nasušit. Obsahuje látky podporující trávení i apetit. Co možná nevíte, je, že posílí i naši imunitu. Jemnou, cibuli podobnou chuť určitě znáte a nebude problém vymyslet kam s ní – pomazánky, polévky, saláty, omáčky, možností je skutečně mnoho. 

Vděčným obyvatelem kuchyní a balkónů bude také bazalka. V létě ji čerstvou milujeme do zeleninových salátů a pokrmů inspirovaných jižní kuchyní. Je ji možné nasušit do zásoby, v zimě se bude hodit, kromě vaření, při léčbě kašle, celoročně při nadýmání a křečích hladkého svalstva. Buď samostatně, nebo ve směsích s dalšími vhodnými bylinkami. 

Ke zklidnění podrážděného žaludku je tradičně využívána svěží, voňavá máta. Také ona se bude vyjímat na vašem parapetu. Stačí lísteček na osvěžení dechu, ozvláštnění limonády a nebo hrstička na přípravu čaje při pocitu plného a těžkého žaludku. 

Z bylinek rostoucích divoce se k léčbě nechutenství může využít pampeliška. Zářivě žlutá kvítka upoutají mezi trsy trávy na první pohled, kvetou od jara do podzimu, sbírají se a suší také listy a kořeny. Většinou se užívá jako čaj, ale pražený kořen je jedna z náhražek klasické kávy.

Letos na jaře byla na zahradách i loukách hojně k vidění fialová kvítka popence. Jakoby příroda nabízela řešení vlny respiračních problémů, která se přehnala světem. Popenec se dá použít i čerstvý, krásně se vyjímá na salátech, v polévkách, v pomazánkách. A kromě potíží souvisejících s nachlazením, kašlem a močovými cestami povzbudí i chuťové buňky. 

U zázvoru a česneku se nabízí úsloví: buď je milujeme, nebo nenávidíme. Je pravda, že oba se vyznačují velmi specifickou chutí a česnek i aroma. Obě byliny mají také nepřeberné množství pozitivních účinků na naše tělo a dají se využít při dochucování mnoha pokrmů, při výrobě různých tinktur, čajů i kořenících přípravků pro posílení imunity, ochranu před viry i bakteriemi, oddálení stárnutí a také pro užití v kuchyni.

Česnek, pokud se správně připraví, ztratí svůj říz a pokrm jen jemně doladí. A hutnější jídla, která jeho výrazná chuť krásně doplní, se teď s nadcházejícími chladnými dny budou hodit. Česnek si do zásoby můžete naložit nebo stejně jako zázvor usušit. Zázvor je hitem v zimě i v létě, vyrábějí se z něj limonády, sirupy, velmi oblíbený je i kandovaný. Jak česnek, tak zázvor se používají také při léčbě nechutenství.

Z ovoce obsahují látky podporující produkci trávicích enzymů a chuť k jídlu grepy, pomeranče a jablka. A všechny tři báječně ladí se skořicí, kořením s mnoha účinky. Nás bude zajímat zejména nadýmání, nechutenství, plynatost, látky ve skořici obsažené dokážou účinně při těchto potížích ulevit. Jídelníček rozšiřte o kompoty, pečené čaje, ovocné saláty a sladké moučníky, fantazii se meze nekladou.

I charakteristické chmelové šištičky s nasládlým pachem nasbíráte jednoduše na procházce. Jejich vůně je ovšem předurčuje spíš pro použití do směsí.

Pokud je problémem i dehydratace, nabízejte polévky, ať už dlouho tažené masové či zeleninové polévky, tak různé hutné krémy. 

Kromě bylinných pomocníků určitě pomůže i vizuální stránka, servírujte jídla lákavě, pěkně prostřete, vytvořte zkrátka takové prostředí, ve kterém je radost jíst. Nemalou pomocí bude i příjemná společnost. Možná se trochu zhrozíte, ale milé povídání u jídla doprovázené jednou za čas malou sklenkou vína nebo piva povzbudí chuťové pohárky určitě víc než striktně nastavený jídelníček.

Dobrou chuť!