Česká vláda se staví pozitivně k možnosti domácího pěstování konopí, zatímco otázka jeho komerčního prodeje zůstává předmětem dalších diskusí. Podle odhadů Národní rozpočtové rady by legalizace konopí mohla přinést až dvě miliardy korun ročně do státního rozpočtu. Zatímco domácí pěstování konopí má podporu, ministři se nemohou shodnout na podmínkách jeho prodeje na komerčním trhu. Legalizace konopí postupuje i za hranicemi České republiky, například Německo oznámilo částečnou legalizaci konopí, která nabude účinnosti v dubnu.
Někteří odborníci se domnívají, že by konopí mohlo být v budoucnu dostupné pro širokou veřejnost k pěstování nebo i ke koupi. Ekonom Libor Dušek poukazuje na existující nezdaněný trh s konopím a vyzývá k regulaci tohoto sektoru, aby stát mohl efektivněji kontrolovat finanční toky a snížit výdaje na represi. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a ministr financí Zbyněk Stanjura podporují regulaci, avšak Stanjura zdůrazňuje potřebu jasných pravidel a včasného uvedení v praxi, aby se předešlo ztrátě potenciálních příjmů a jejich odtoku do zahraničí.
Debatu o legalizaci podporují i další koaliční partneři, avšak KDU-ČSL vyjadřuje skeptický postoj, zejména k návrhům na zakládání konopných klubů a podobných zařízení. Komerční prodej by přitom mohl přinést významné finanční příjmy do státního rozpočtu.
Opozice upozorňuje na nutnost posouzení celospolečenských dopadů legalizace konopí, vedle potenciálních finančních přínosů. Vládní koalice bude dále diskutovat o konkrétních parametrech legalizace a regulace, včetně možných trestů za drogovou činnost.
Prodej marihuany by se měl odehrávat výhradně v obchodech specializujících se na tento sortiment, přičemž by se neměl klást limit na počet vydávaných licencí pro její pěstování a prodej. Pro získání licence by postačovalo splnění administrativních požadavků a úhrada ročního poplatku, který by pro malé podniky startoval na částce 50 tisíc korun. Při prodeji by marihuana byla vydávána v balení s jasně uvedenými informacemi o množství a potenciálních rizicích, zatímco jakákoli forma reklamy či grafického zobrazování by byla zakázána.
Zákazníci by při nákupu byli zapisováni do národního registru, což by umožnilo regulaci maximálního množství zakoupeného konopí na den, přičemž se počítá s limitem pěti gramů. Tento limit by měl zabránit možnosti přeprodeje a vzniku černého trhu s marihuanou. Konopí, jež by se prodávalo, by mohlo obsahovat různé úrovně CBD, které je legální a jehož přítomnost může potenciálně přinést zdravotní přínosy, ačkoliv na toto téma panují rozdílné názory i mezi odborníky.
V diskusi o maximálním obsahu THC v konopí se objevují návrhy na stanovení horní hranice okolo 18 až 20 procent. Z hlediska financí se odhaduje, že zřízení kontrolní agentury a systému pro registraci a monitorování by stálo v řádech stovek milionů korun ročně, zatímco léčba a prevence související s užíváním marihuany by mohly vyžadovat další stamiliony.
Na druhé straně se očekává, že zavedení spotřební daně z konopí a další daňové příjmy by mohly státní pokladně přinést výnosy v řádech stovek milionů až přes miliardu korun ročně, což by mohlo pokrýt vzniklé náklady a ještě vytvořit zisk. Předpokládá se, že úspěšná implementace návrhu by mohla umožnit produkci až 150 tun konopí ročně pro domácí potřeby i export, s potenciálním startem regulovaného trhu v roce 2025. Celkově by se očekávalo, že legalizace a regulace prodeje marihuany by měla pozitivní dopad jak na omezení černého trhu, tak na státní rozpočet díky zvýšeným příjmům z daní a úsporám na vynaložených prostředcích spojených s potíráním nelegálního obchodu.
