Elegantní okrasná květina z čeledi pryskyřníkovitých. Za tímto popisem by léčivku a tradiční kořenicí bylinu hledal málokdo. Však černuchu u nás znají hlavně zahrádkáři právě pro její okrasnou hodnotu, ale jako koření jen málokdo. Což je škoda – od starověku až do dob našich babiček si jí lidé vážili kvůli jejím příznivým účinkům na celou trávicí soustavu a pro její jemnou, ale zajímavou chuť.
Černucha setá je jednoletá rostlina, která dorůstá do výšky asi 35 cm. Na vzpřímené lodyze najdeme mnohonásobně dělené listy s čárkovitými úkrojky, které se trochu podobají listům kopru. Květ má pět nepravých okvětních plátků. Barva květů je bílá, jen uprostřed jsou žluté tyčinky. Plodem je tobolka s drsnými, temně hnědými až načernalými semeny. Kvete od června do konce srpna.
Černucha setá pochází z jihozápadní Asie, do Evropy přišla už před tisíci lety a od té doby se zde pěstuje. Našla se v hrobkách starověkého Egypta, antičtí a islámští učenci ji zařazovali do svých lékařských knih – ve svém Kánonu medicíny se o ní zmínil také slavný Avicenna. V Mathioliho Herbáři neboli bylináři se píše, že „čichání k utlučenému semenu, zavázanému do hedvábného uzlíčku, hojí vozhřivku (rýmu). Vykuřování jím zahání a moří hady, mouchy a komáry.“
V jižní a jihovýchodní Evropě planě rostou i další druhy černuch, např. černucha damašská (Nigella damascena), která se u nás pro svoje blankytně modré květy často pěstuje jako okrasná květina v zahrádkách. V naší zemi je původní pouze černucha rolní (Nigella arvensis), která má květy světlé, fialkovo-bílé až žlutozelené. Roste v teplých oblastech, ale kvůli používání herbicidů už jen velmi vzácně. Všechny druhy černuch jsou z léčebného hlediska rovnocenné.
Z této rostliny nás nejvíc zajímají semínka. Po dozrání jsou černá, proto se jim říká černý kmín (pozor, tento název se používá i pro semínka bulvušky hlíznaté, rostliny z čeledi miříkovitých) nebo černá cibule. Mají jemně kořenitou chuť a oblíbeným kořením jsou hlavně díky tomu, že nijak nedráždí zažívací ústrojí, jako tomu je třeba v případě pepře, zázvoru nebo pálivé papriky. Naopak působí proti střevním křečím i proti nadýmání a podporují činnost jater a slinivky.
Účinkují také při dyspepsii a celkově upravují látkovou výměnu, zejména u starších lidí. Ceněné jsou hlavně jako lék na enzymatické poruchy slinivky. Černucha je důležitou ingrediencí v indické ájurvédské i evropské homeopatické medicíně. Tinktura ze semen uzdravuje játra, žaludek i slinivku a také močové cesty a prostatu. Dřív se často používala proti různým parazitům nebo při dýchacích potížích. Zajímavostí je použití oleje nebo nálevu ze semen na potírání bradavek kojících žen. Zlepšuje totiž laktaci, je přirozenou desinfekcí a navíc hojí drobná poranění.
Léčebně se semena černuchy užívají ve formě prášku, tinktury nebo nálevu, který se připravuje ze lžičky podrceného semene zalitého čtvrt litrem vařící vody. Historicky se užíval i nálev v červeném víně, který má mnohem silnější účinky – právě proto se dnes nedoporučuje. Pokud budeme černuchu používat na problémy trávicí soustavy, je dobré ji kombinovat s dalšími bylinkami podobného působení, např. s fenyklem, kmínem nebo puškvorcem.
Semena obsahují až 35 % tuků, zejména polynenasycených mastných kyselin (omega 3, omega 6, omega 9), dále vonné silice, saponinový glykosid melanthin, beta-karoten, vápník, železo, měď, vitaminy A, E a D, aminokyseliny, flavonoidy, fytosteroly, třísloviny a enzymy. V současnosti se velké naděje, hlavně při léčbě rakoviny jater a tlustého střeva, vkládají do thymoquinonu. Hořčina nigellin, která se také vyskytuje pouze v semenech černuchy, zmírňuje průduškové spasmy, výrazně působí proti alergiím, senné rýmě, astmatu, ekzémům, nadýmání, ulevuje při průduškových onemocněních a trávicích a střevních potížích.
Olej lisovaný ze semen je dnes stále oblíbenější. Posiluje imunitu, konkrétně bylo zjištěno, že při jeho užívání dochází ke zvýšení počtu T-lymfocytů. Další studie prokázaly snížení alergických reakcí při užívání oleje z černuchy až o 70 %. Dokáže totiž zabránit uvolňování histaminu. Má také baktericidní účinek proti různým typům patogenů, ve kterém dokonce předčí některé druhy antibiotik. Na rozdíl od nich však nelikviduje příznivou střevní mikroflóru.
Olej i tinktura se mohou používat také zevně. Mají baktericidní, protizánětlivé, antialergické a protiplísňové účinky, hodí se tedy při léčbě akné, ekzémech, kopřivce, lupénce a dalších dermatóz. Jako pomocný prostředek se doporučují i při bolestech svalů a kloubů.
Jako koření je černucha pod názvem kalonji oblíbená hlavně v indické a arabské kuchyni. Je vhodná do zeleninových a luštěninových pokrmů typu kari, čerstvých salátů, do slaného i sladkého pečiva a do různých dipů. Je součástí kořenící směsi panč phoron. Často ji najdeme v indických plackách naan a také v arménském sýru majdouleh, který se podobá slovenským korbáčkům.
