Během procesu vytváření základních stavebních kamenů, které podpírají naši současnou společnost, jsme vytvořili podmínky pro vznik mnoha fenoménům. Jedním z nich je vznik neregulovaného černého trhu s psychotropními látkami.
Jak ukazují četné vědecké studie, ilegální status těchto látek nevede ke snížení jejich užívání, nýbrž k podpoře kriminalizace lidí, kteří se rozhodli se svým vědomím nakládat jinak, než jim předepisuje stát, a také ke zvýšení prevalence potenciálních zdravotních rizik pro ně samé i pro společnost jako celek. Prohibiční politika postavená spíše na kulturních dogmatech, než na relevantních datech, způsobuje mnohá úskalí, a obzvláště paradoxně komplikuje práci výzkumníkům zkoumajícím jejich léčebný potenciál.
Drogová politika 21. století je ve většině zemí světa stále postavená na represivních přístupech, které ztěžují, až znemožňují progresivnější intervence spojené s užíváním psychoaktivních látek.
Intervence, které jsou obecně prospěšné a snižují rizika škod na veřejném zdraví. Máme za sebou více než půlstoletí represivní (ač v ČR momentálně o něco mírnější) politiky a spíše než efektivitu ukazují její výsledky pravý opak. Odborníci z oblasti snižování rizik užívání psychotropních látek už léta upozorňují na to, že liberálnější politika podpořená přístupem k ověřeným informacím a jednotnou prevencí vede k obecnému snížení problémů s látkami většinou klasifikovanými jako drogy. Ať už se jedná o problémy s kriminalizaci uživatelů, s držením látek, jejich čistotou či přístupem uživatelů k harm reduction službám. Důvěra ve státní aparát v tomto kontextu nedovoluje uživatelům, aby se chovali zodpovědně, své užívání konzultovali a neohrožovali sebe ani své okolí rizikovým chováním.
Testování psychotropních látek řadíme mezi přístupy harm reduction, které obecně slouží k minimalizaci rizik spojených s užíváním psychotropních látek. Harm reduction se po celém světě osvědčuje jako filozofie, která vykazuje pozitivní výsledky. Příměsi a nečistoty vyskytující se v nelegálních psychotropních látkách, které si uživatelé obstarávají na černém trhu, jsou častou příčinou vzniku nebezpečných negativních důsledků. Proč se je tedy nesnažit snížit? Co se týče ostatních oblastí politiky snižování rizik, může být Česká republika světu příkladem, avšak v kontextu testování psychotropních látek jsme legislativně i prakticky pozadu.
Podíváme-li se na problematiku racionálně, musíme připustit, že jsou mezi námi lidé, kteří užívají látky měnící vědomí. Užívají je i přesto, že jsou zakázané, i přesto, že mohou škodit jejich psychickému či fyzickému zdraví. Potenciální negativní účinky látek samotných jsou ale jen jednou z možností, jak si může uživatel ublížit. Psychotropní látky zakoupené na černém trhu totiž nepodléhají žádným regulacím a často vznikají za použití amatérských postupů a vybavení. Nemůžeme se tedy divit, že tyto produkty často neobsahují jen látku samotnou (v lepším případě), ale také různé další příměsi, plniva, či zbytky chemikálií potřebných k výrobě, které mají často na lidské zdraví mnohem horší účinky než daná psychotropní látka. V některých případech může mít aplikace takovýchto nežádoucích příměsí i fatální následky. Nebezpečné jsou však také situace, kdy je jedna látka zaměněna za jinou – devastující fentanylová epidemie v USA (pozn. redakce: fentanyl je syntetický opiát až 80x silnější než heroin) je toho živoucím důkazem. Copak byste se napili piva z lahve neoznačeného etiketou? Riskovali byste, že je tam třeba methanol? Garance složení užívaných substancí hraje zásadní roli v prevenci negativních jevů spojených s užíváním psychotropních látek.
V roce 2016 zemřelo v USA na následky předávkování způsobené fentanylem přes 20 100 lidí. To znamená nárůst o 540 % za poslední 3 roky. Tito lidé v mnohých případech zemřeli, protože neměli možnost zakoupit čistou substanci. Ano, můžeme si myslet, dobře jim tak, když užívají tvrdé drogy. NEBO: Nepociťujete lítost, poněvadž se jedná přece o „feťáka“? V dnešní době již však víme, že se v pozadí závislosti ve většině případů skrývá trauma či kumulativně nenaplněné základní potřeby, od čehož tito lidé prostřednictvím abúzu utíkají. Můžeme je za to soudit? Chceme je nechat umírat? Skonalého alkoholika nám je líto, „feťáka“ ne, přitom jejich problém byl ten samý avšak odlišně ohraničený legislativou.
Otázka testování čistoty substancí byla již otevřena i v mnohem represivnějších zemích než je ta naše. Na začátku února se sešli odborníci na vládním semináři, aby probrali možnosti, které se nabízejí i u nás. I přes liberální drogovou politiku se však neustále potýkáme se zákonem, který nedovoluje případným pracovníkům se substancemi, které by bylo potřeba testovat, zákonně nakládat. Nacházíme se tedy v situaci, kdy je to opravdu legislativa, jež nás brzdí v nezbytném posunu kupředu, za změnou paradigmatu nahlížení na změněné stavy vědomí, na užívání samotné i na možnost rozšíření zodpovědného přístupu k těmto látkám.
Je možné společně najít cestu, jak bezpečně a efektivně implementovat přístupy, které se již v zahraničí bohatě osvědčily?
DRUG CZECHING – Veřejné fórum o testování čistoty psychoaktivních substancí
Pakliže i vás zajímá vývoj událostí spojených s umožněním testování čistoty psychoaktivních substancí v ČR, přijďte se zúčastnit, vyslechnout si a zapojit se do Veřejného fóra s názvem Drug Czeching, které má za cíl přiblížit výše popsanou tématiku širší veřejnosti. “Věříme, že je na čase otevřít tuto otázku a dát prostor odborníkům a lidem s různými perspektivami, aby se na ni a další pokusili odpovědět. Co o testování víme? Jaké možnosti se nabízejí? Co doporučí odborníci z praxe? Co na to říkají uživatelé? Jsou majitelé klubů a pořadatelé festivalů pro anebo proti? A co na to zákon? Kde si stojí jeho ochránci?” vyjádřili se organizátoři.
26. 6. 2018 od 17.30 – 22.00 v Aule Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
