V minulém čísle jsme si řekli, jak fungují pasivní hydroponické systémy a systémy na principu DRIP v kombinaci s různými hydroponickými médii. Vzhledem k tomu, že je tohle téma natolik rozsáhlé, že by se do jednoho čísla nemohlo za žádnou cenu vejít, nezbývá tak než pokračovat. Povíme si tentokrát o složitějším systému, který ale nese nezanedbatelné výsledky, a to jak v rychlosti kultivace rostliny, tak jejího výnosu.

Pro DWC systém, o kterém se dočtete dále, ale i u jiných, co zmíníme v dalších číslech, platí stejné pravidlo – rostliny je nutné hnojit minerálními nebo organo-minerálními hnojivy, a to z důvodu, že systémy jsou buď recirkulační, nebo rostliny rostou bez potřeby média, do kterého by byly zasazeny a díky jehož mikroorganismům by se měnily organické látky v dostupné živiny.

V každém případě jedna jediná možnost pro organické pěstování v hydrosystému tady je a spočívá v použití Biofiltru a speciálního hnojiva BioSevia, za pomoci houby zvané Trichoderma. Ale o tom až někdy jindy.

DWC (Deep Water Culture) nebo také Bubbler

Tato metoda pěstování si získala své příznivce především proto, že u ní není nutné používat jakékoliv médium – tedy v případě, že pěstujeme z řízků/klonů, které byly zakořeněny ve vodě nebo aeroponické řízkovnici.

Princip tohoto způsobu pěstování spočívá v tom, že jsou rostliny umístěny do plovoucí podlože, která volně plave na hladině nebo je připevněna na nádrž, která je naplněna (nejlépe úplně do plna) vodou a živným roztokem. Čím menší bude prostor mezi podloží a nádrží, tím lépe – rostlina bude schopna přijímat živiny skrz celou plochu kořenového balu a nebude tak muset vynaložit velké úsilí na to, aby živiny dopravila přes kořeny, které visí ve vzduchu.

Voda je nasycena živným roztokem a je do ní přiváděn vzduch pomocí vzduchovacího čerpadla, který přes hadičky proudí do vzduchovacích kamenů ponořených ve vodě. Stejný princip známe například při použití v akvaristice, kde si můžeme všimnout bublin, které se ve vodě objevují proto, aby ji okysličovaly a ryby k ní měly snazší přístup.

Voda by měla být opravdu nasycena vzduchem v co největší míře, vždy ale samozřejmě záleží i na možnostech pěstitele a velikosti jeho nádrže. V případě, že by se pěstiteli pokazilo čerpadlo, ucpaly vzduchovací hadičky nebo kameny, je velice pravděpodobné, že rostliny uhynou za velice rychlou dobu (udusí se stejně jako při častém přelévání). Proto doporučuji 1 vzduchovací kámen na každých 30–40 litrů vody.

Rostliny zasazené do této podlože vypustí své kořeny do vody a díky vzduchu a živinám jsou schopny v ní dále růst.

Optimální objem vody pro 1 rostlinu je 20–30 litrů – což v praxi znamená, že v například 90litrovém rezervoáru můžeme bez obav pěstovat 3–4 rostliny, aniž bychom se obávali, že se jim budou nějak výrazně splétat kořeny a že nádrž „vypijí“ extrémně rychle.

Pokud vaše zahrádka obsahuje více nádrží, doporučuji použít princip „spojených nádrží“, a to tak, že jsou rostliny propojeny mezi sebou PVC trubkami (nejlépe v potravinářské kvalitě) ve spodní části nádrže. To vám zajistí, že bude v každé nádrži stejné množství vody. Pro opravdové profesionály se také nabízí využití metody „Flow“, což znamená, že je mezi nádržemi umístěna i jedna centrální, ve které nejsou rostliny, ale pouze živný roztok a vodní ponorné čerpadlo o silném výkonu – to pod velkým tlakem prohání „nový“ živný roztok mezi jednotlivými nádržemi a doplňuje je tak čerstvou dávkou živin.

Pokud se rozhodnete pro vytvoření DWC systému svépomocí, doporučuji použít maltovníky (kalfasy). Vyrábějí se nejčastěji ve velikostech 30, 60 a 90 litrů. Jako plochu, která bude „plavat“ na povrchu hladiny, je dle mého názoru nejlepší použít tvrzený polystyren (netvoří se na něm houby – zelený mech, který možná někdo z vás zná z přespříliš přemočených rockwoolových kostek) nebo klasický polystyren, zespodu obalený neoprenem, aby polystyren nasakoval co možná nejméně vody.

Do této podlože je potřeba vyřezat díry na hydroponické košíky, které jsou dostupné s průměrem nejčastěji 5, 8 nebo 11 cm. Případně si lze vyrobit vlastní hydroponický košík pomocí květináče a vykružováku nebo vrtačky. Čím více děr pro kořeny, tím lépe.

Záleží už čistě na vás, zda tento košík vysypete nějakým hydroponickým médiem, nebo jste si předpěstovali klony v hydroponické nebo aeroponické řízkovnici a zapíchnete je pouze do neoprénového kroužku, který je přes polovinu svého průměru proříznutý, aby se do něj snadněji vlezl stonek rostliny.

Pokud nejste z těch, kterým dělá v rukou dobře vrtačka, a cítíte se celí nesví z toho, že musíte něco udělat na míru přesně, doporučuji zakoupení DWC systému. Na pultech českých growshopů se nejčastěji objevuje systém DWC pot a objemu 20 l, který je kompletně připraven pro jednu rostlinu. Druhým nejdostupnějším systémem je Alien, který je variabilní a počet rostlin v něm je možné přizpůsobit.

Poslední veletrh moderního pěstování rostlin (Cannafest) ovšem ukázal, že možností je daleko více, a tak se jen těším, co pro nás budoucnost DWC v nadcházejícím období přichystá.

Nezanedbatelnou součástí pro pěstování v těchto systémech je stejně tak jako u těch dalších, které si přiblížíme zase příště, nutnost pH a EC metru. Hodnoty se totiž i při pěstování například 2 rostlin v jedné nádrži velice rychle mění.

Pokud bych vám mohl dát radu, jak alespoň trochu více stabilizovat hodnotu pH, určitě by spočívala v použití přípravku Dry pH Down (pulver) od společnosti General Hydroponics.

Vzhledem k tomu, že v naší republice je pH spíše vyšší než nižší, se přípravky na snížení pH využívají daleko častěji. Použitím tohoto přípravku snížíte hodnotu pH na požadovanou hodnotu, která bude delší dobu bez výraznějších změn.

Co se dále týká hodnoty pH v DWC systémech, je třeba podotknout, že ty se pohybují podle období, ve kterém se rostlina právě nachází. Kořenění a růst rostlin by měl probíhat v hodnotách pH mezi 5,5 až 5,8. V tom nejpodstatnějším období kvetení (tedy mezi 3. a 5. týdnem) by měla hodnota dosahovat nejvyšších hodnot, u DWC klidně 6,2. Potom opět pomalu snižujeme až ke sklizni, kdy hodnota pH opět postupně klesá na hodnotu 5,8 až 5,5.

Proč tomu tak je? Protože pokud rostlina není v jejím přirozeném prostředí, tedy médiu, potřebuje úpravu pH, aby „dosáhla“ na potřebné makro a mikro prvky.

Dusík, fosfor, draslík (NPK) – každý z těchto prvků je potřebný pro něco jiného a každý z nich je také pro rostlinu dostupný při jiné hodnotě pH – to samé platí i pro ostatní živiny jako železo, bor, mangan, křemík, vápník, hořčík a jiné. Proto pokud chcete dosáhnout opravdu dobrých výsledků, je třeba tyto hodnoty sledovat.

To stejné platí i v případě měření EC (elektrické vodivosti). Pokud nádrž pro rostliny naplníme a přidáme živiny podle hnojícího schématu, nejspíš se budeme lehce divit tomu, že hodnota EC nejspíše nebude ideální (bude nízká, nebo naopak vysoká). Je tomu tak z důvodu, že EC vody z kohoutku se liší ve městě nebo vesnici, u vodní nádrže nebo uprostřed městské zástavby a tak podobně. Existuje spousta věcí, které hodnotu EC mohou ovlivňovat hned zpočátku. Stejně tak se hodnoty EC mění i v případě, že ve vodě pěstujeme rostliny – ty totiž přijímají živiny, a tak hodnota EC klesá (což neznamená, že musí klesat hladina vody). Může také nastat problém, že jsou rostliny přehnojeny nebo obsahují více některého z prvků (obvykle to bývá vápník) a ten blokuje přísun dalších živin do rostliny. V tomto případě hladina vody klesá a zvyšuje se EC – to dříve či později vyústí v přehnojení a popálení rostliny. Dalším aspektem, proč EC metr používat, je buď úspora množství hnojiv, které rostlinám poskytneme, nebo právě opak – pokud se rostlinám bude dařit a nebudou jevit známky přehnojení, můžeme jim přidat více hnojiv, a tím je samozřejmě více podpořit v růstu nebo květu.

Myslím, že je ale namístě vás upozornit, že ačkoliv budete hodnotu pH i EC měřit, neznamená to, že nemusíte měnit vodu! Voda by se v takových systémech měla měnit nejlépe 1x týdně, nejméně však jednou za 14 dní.

Systémy na principu DWC se jeví jako výborný pomocník hydroponického pěstitele, a to jak z důvodu své menší náročnosti na údržbu, tak pořizovací ceny. Systém pro jednu rostlinu si může šikovný pěstitel vytvořit za cca 500 Kč, originální pak za něco málo přes 1000 Kč. A věřte mi, že u tohoto systému dostanete za „málo peněz spoustu legrace“, jak ostatně potvrzují i fotky mé chilli papričky odrůdy Limon v tomto systému. Tak hydru zdar! :)