Svatá bylina poslední pomoci
Další, krásně fialově zbarvený porost, který můžete najít v přírodě, je právě tento blízký příbuzný Saturejky původem ze Středozemí a východu Evropy. Příbuzný jménem Yzop lékařský, nazývaný také jako bylina poslední pomoci.
Yzop lékařský
je středověká bylina zprvu pěstovaná v klášterních zahradách a díky mnichům se rozšiřující do střední Evropy (hyssopus znamená „svatá rostlina“). Již od středověku velmi ceněná rostlina, ale dnes populačně nepříliš známá. Získal úctu jako léčivá bylina, ale používá se i jako koření a od 10. století se pěstuje.
Patří mezi prastaré léčivé byliny a v minulosti byl doporučován především starým lidem jako prostředek ke zlepšení zraku a odstranění bolesti žaludku. Člověku dodává zdravě vypadající barvu a údajně čistí mozek. Byl také využíván k očišťování míst od zlých sil a v domácnostech jej sypali na podlahu, kolem stěn, kladli na police proti hmyzu, silným odvarem se také zbavovali vší. V arabském světě se kvašením yzopových lístků získává mírně alkoholický občerstvující nápoj zvaný „Šerbet“.
Není náročný na pěstování a ke štěstí mu bohatě postačí dostatečně slunné místo. Nejlépe se mu bude dařit na suchých stráních a skalních stepích, především ve vápencových a písčitých zeminách. Vyséváme od března do května do pařeniště nebo za okno. Do volné půdy můžeme yzop zasít od konce května do října. Stanoviště, jak už bylo zmíněno, volíme slunné a suché s písčitou půdou. Vhodný k pěstování na zahradě, květináči i skalce.
Můžeme jej také rozmnožovat vegetativně pomocí řízků. Pěstování v květináči, nebo na skalce můžu doporučit už pro jeho dekorativní vzhled. Pokud je velmi tuhá zima, yzop ocení vaši ochranu a to přesunem za okno, nebo zakrytím větvemi jehličnanů. Z jara potom jen sestřihneme.
V okolí odpuzuje plevel a hodí se k podobně nenáročným bylinkám. Je to velmi pohledná, sympatická, značně aromatická bylina a u nás ho najdeme především na záhoncích. Yzop lékařský je intenzivně aromatický plazivý keř, který dosahuje výšky dvacet až padesát centimetrů. Má velmi bohatě větvené lodyhy a ty mohou dosahovat délky až jeden a půl metru.
Listy Yzopu jsou vstřícné, přisedlé, úzce kopinaté a po obou stranách jsou hustě žláznaté. Na konci těchto lodyh se nacházejí květenství, tvořená zpravidla třemi až sedmi modrofialovými květy. Na jednotlivých květech jsou patrné dva pysky, které dole srůstají v úzkou, lysou rourku. Horní pysk je kratší a vykrojený, zatímco dolní je delší a třílaločný. Výrazné jsou i čtyři dlouhé tyčinky s čnělkou, které vykukují daleko z koruny.
Yzop kvete v období od června do září. Zajímavostí je, že všechny jeho bohaté, tmavě fialové květy, jsou obrácené pouze jedním směrem. Tyto klasicky fialové květy mohou mít zřídka i růžovou barvu a jsou krásně uspořádány do jednostranných vrcholových klasů. Průběžně sbíráme mladé lístky a výhonky, které používáme čerstvé. A čerstvě natrhané květy je možno využít i jako dekoraci v gastronomii. Pro sušení stříháme celé větvičky krátce před květem a ideálně za slunného počasí. Sušíme na lískách nebo sítech ve vrstvě deset až dvacet centimetrů, na slunném a dobře větraném místě.
Droga má kořenitě kafrovitý zápach a hořkou chuť. Nať Yzopu obsahuje silice pinen a pinokamfon, flavonový glykosid hesperidin a dionin, dále třísloviny a je to i významný zdroj vitaminu C. Proto má tato bylina značně posilující účinky na celý organismus, což je důležité nejen pro starší a nemocné lidi. Působí podobně jako šalvěj. Má protibakteriální účinky, podporuje trávení, uvolňuje křeče, lehce projímá a působí močopudně. Yzop se pyšní diuretickými účinky, mírní trávící obtíže a je vysoce účinný proti zánětům a proti nadýmání.
Je možné ho užívat jako kloktadlo při suchém kašli, zahlenění a zánětech dýchacích cest, také na léčbu zánětu hrtanu a mandlí. V dýchacích cestách působí dezinfekčně až antibioticky. Podobný účinek vykazuje i při pomoci léčby cest močových. Čaj nebo nálev se dnes doporučuje hlavně proti nadměrnému pocení, při chronickém bronchiálním kataru, astmatu, kašli, při chronickém střevním kataru a k povzbuzení chuti k jídlu. V gastronomii je využíván k dochucování masa, polévek, omáček, salátů, nakládané zeleniny, paštik a nádivek do drůbeže. A používá se i při výrobě likérů.
Čaj z Yzopu připravíme jednou lžičkou sušené natě zalitou čtvrt litrem vařící vody. Poté necháme čaj patnáct minut louhovat a tento čaj užíváme dvakrát denně. Yzop mírně zvyšuje krevní tlak, proto se třeba přidává do čajů, které mají jako nežádoucí vedlejší účinek právě snížení tlaku. V běžném dávkování nemá Yzop vedlejší účinky, je však třeba rozvahy k jeho používání, neboť nadměrné dávkování by mohlo mít opačný účinek. Není třeba doporučován osobám se stavem podráždění a nervozity a tak si ho užívejte jen s klidnou myslí.