Při nedávné návštěvě Švýcarska jsem byl mile překvapen úrovní tamního kompostování. V třídění odpadu jsou na tom sice Češi celkem dobře. Stále nám ale ujíždí vlak v oblasti bioodpadů. I na curyšských předměstích, konkrétně v městečku Jona, jsem na každém dvoře u činžovních obytných domů, našel velkou dřevěnou bednu s kompostem.

I v České republice se sice objevují nádoby na bioodpad, ale kompost přímo ve městě, to je jiná liga. Výhodou je, že švýcarská města tato komunitní kompostoviště (Gemeinschaftskompostplatz) podporují finančně a navíc mají odborníky, kteří se založením nového místa na zpracování biodpadu rádi poradí.

Některé švýcarské samosprávy mají dokonce vyhlášky, podle kterých musí mít nový bytový dům vyhrazené místo pro kompostování. Samozřejmě nikdo nikoho do zřízení nenutí, je to na svobodné vůli nájemníků či majitelů bytů. Pokud se lidé dohodnou na zřízení kompostoviště, složí každá z rodin pár desítek franků a vyplní žádost na příspěvek od radnice. Pokud si kutilové neví rady, samospráva jim pošle odborníka, který jim rád se vším pomůže. Výše příspěvku od obce se odráží i od toho, kolik kompostu za rok obyvatelé domů vyprodukují. Částka, kterou dostanou se tak může vyšplhat klidně na několik stovek franků.

Samostatnou kapitolou je pak starost a údržba místa pro bioodpad. Nejlepší je udělat podobný systém, jaký používáte pro mytí chodby – vyrobí se jednoduchá nástěnka s rozpisem služeb. Výjimkou u bytových domů nejsou ani zeleninové zahrádky. Výsledný kompost se tak dá použít například na jejich hnojení. Obyvatelé domů si jej také rádi rozdělí do svých domácích truhlíků.

Naši chataři a chalupáři dobře vědí, o čem mluvíme, ti v tom mají praxi. Co ale všechny tyto dovednosti z víkendových úkrytů přenést i do našich měst? Třeba i s tou podporou tuzemských samospráv to do budoucna bude lepší. Komunitní život se u nás zase po letech rozvíjí, takže jak se zdá, i v této oblasti se možná blýská na lepší časy.